Víte, co konzumujeme ? Kvalita a cena.

Přečtěte si , těším se na Váš komentář.

Je to až šílené.Už mě napadá, že potravina je příbuzná od slova otrava.

Důsledky této “ výživy “ vidím v kapce krve.

 

 

Nechci Vám brát iluze,  ale  . . .  

pokud se však podívám na kvalitu potravin, někdy si říkám, že bych rád dal svým dětem ochutnat to,co se tu před těmi dvaceti léty jedlo.

 Nabídka potravin, které jsou teď v obchodech, je skutečně rozmanitá. Na straně druhé se za touto „rozmanitostí“ skrývají jen různé barevné obaly a krabičky, které obsahují prakticky totéž. Mnoho potravin, které bychom si dovedli sami vyrobit, se vozí přes půl  Evropy a zátěž exhalacemi a znečisťováním životního prostředí je větší, než jejich samotná užitná hodnota a vliv na zdraví.

 Do roku 1994 platily v  Československu ještě z dob minulého režimu zákonné normy, které nedovolovaly,  aby klobásy obsahovaly mouku, aby jogurty obsahovaly škrob atd. Tyto normy byly zrušeny a v Česku začala doslova džungle. Ve jménu byznysu a nenažranosti majitelů obchodních řetězců.

Potraviny jsou dnes samá    n á h r a ž k a .( Ta je vždy levnější, zemědělci nemůžou za takovou cenu vyrobit.)

  Kravský tuk  je nahrazován tukem rostlinným  (sójovým).

 Mléko, které je nápadně podobné emulzi na chlazení obráběcích nožů, se nesrazí, nejde z něj udělat domácí jogurt. Ale stojí 18,90 Kč. No – nekupte to !!!

 Jogurty nejsou jogurty, je to jogurtová hatlapatla, do které je narván škrob nebo želatina, aby toho bylo víc. Jsou v tom usmrceny  mikroorganismy. Ale stojí to 9,90 Kč. No – nekupte to !!!

   Sýry  nejsou sýry, ale náhražky, v nichž je mléčná bílkovina nahrazena bílkovinou rostlinnou (sója) anebo škroby.

 Zmrzliny či šlehačka, ty se též nepotkaly s mlékem, dělá se to všechno z umělých náhražek. Iv dražších zmrzlinách, které jsou deklarovány, jako mléčné  či dokonce smetanové, je pouze odstředěné mléko a zmrzlina je „zkvalitněna“ tukem rostlinným.

Kvalita některých másel není nic oslnivého, jsou nastavována vodou  !!!

Většina  čokolád, prodávaných v našich obchodech, nejsou čokolády, ale čokoládové imitace  plné levných náhražek. Mezi tyto náhražky patří karabový prášek, který se vyrábí  ze svatojánského chleba, jímž se ve Středozemí krmí ovce a velbloudi.

 České párky jsou dnes z většiny plněny sójou, moukou nebo drůbežím separátem – co je to drůbeží separát ?.  Z kuřete se vyjmou prsa a stehna, která se prodají zvlášť. Zbytek – tedy kůže, kostra, hlavy i se zobáky, krky, pařáty a vnitřnosti se rozmixují, přecedí, obarví na červeno a přidávají se do párků a klobás, v případě párků do 40 Kč za 1kg tvoří  se sójou, chemikáliemi, céčky atd. jejich hlavní složku. Kdo kupujete dražší párky a nemáte-li je přímo z nějaké malé  porážky, nejásejte. Tyto molitanové masokostní moučky se dnes přidávají  i do  dražších párků. Jak jsme však byli ubezpečeni Informačním centrem bezpečnosti  potravin, z tvrdého strojního oddělování při výrobě separátu ( SOM – strojově  oddělené maso ) se získá velmi jemná masová pasta složená z částic menších než 1 mm, takže nehrozí žádná újma na zdraví – akorát, že to jíme !!!

Pro zajímavost – separáty se vyráběly i dříve, sušily se a používaly se jako  krmivo pro dobytek. Toto se vyrábí i  dnes. Aby tento světle bledý šurvajs získal pěknou červenou barvu, narve se tam chemie. Pro potlačení pachů ze separátu samozřejmě existují různé chemické sajrajty.

Náhražkové prefabrikáty dnes pronikají i do takových výrobků, které vypadají navenek jako salámy či šunka.

 Různé bůčky a slanina  jsou dnes vyráběny zejména z přerostlých polských prasat,  která mají jinou strukturu masa, než prasata česká, která jsou více masitá a jejich bůčky obsahují více masa. Na polských bůčcích, které se k nám jako přebytky dováží je samé sádlo, ale nekupte to. Je to bílý a bílé maso je přece dietní !

 Hovězí maso, které obchodníci kupují od jatek jako maso z krav za pár korun, je prodáváno jako kvalitní maso z mladých býčků.

Ani milovníci ryb nemusí být ušetřeni podvodu. Máte rádi kraba?  Může se vám stát, že to maso deklarované jako krabí, je z tresek.

Do chleba se dnes přidávají pomleté zbytky starého chleba a pečiva, které se předtím neprodalo. Stroje tyto zbytky – které se dříve dávaly prasatům nebo se  prodávaly za nižší cenu jako krmný chleba pro domácí užitkové zvířectvo – semelou  a směs je dále upravována. Přidají se speciální směsi s enzymy, pak se míchá  těsto atd. atd.  a na druhém konci vyjede upečený chleba. Nevadí, že obsahuje sezam nebo mák a nebo lněné semínko – krásné ohnisko civi- lizačních chorob a alergií. Neustále se snižuje  podíl žitné mouky z dřívějších 45% –  na 20%.

U rohlíků se neustále snižuje  hmotnost, ale i obsah tuku, (který zajišťoval křupavost), až na polovinu. Z rohlíků se stává gumová hmota, která druhý den ztvrdne a chleba je bez chuti.

Kečupy a hořčice – nejsou hořčice, je to voda s moukou nebo se škrobem, ve které  je s bídou 10% skutečného kečupu nebo skutečné hořčice. Dnes už se na některých  „kečupech“ vyskytuje na druhé straně malý název „kečupová “ či „rajčatová omáčka.“  Tyto blivajzy se  v regálech tváří jako kečupy, ale viděly rajčata leda  tak z rychlíku.

Maso, zejména dovezené, je „nastavováno“ vodou, která je do něho  injekčně vpravována. Do některých masných výrobků je pro změnu zase injekčně  vpravována levná sójová  bílkovina. Konzervy obsahují blíže nespecifikovanou hmotu, která nemá s kousky dobrého masa, které jsme nacházeli v socialistických konzervách, nic společného.

Landšmít,  který se dřív vyráběl z masa a dal se  nakrájený opéct nad ohněm, je dnes nedefinovatelný prejt z kůží a šlach slepený obarveným škrobem, který se vám buď po napíchnutí na klacek rozpadne nebo nad ohněm rozteče.

Lečo s klobásou  již dávno není  ta dobrá zelenina s klobásou, ale to lečo vypadá, jako by už jednou prošlo  žaludkem a ta „klobása“ je sójová.

Hovězí a vepřové maso ve vlastní šťávě   nezřídka obsahuje i polovinu rozmixovaných kuřecích kostí a kůží, které se dříve  mlely v kafilérkách  na masokostní moučky pro zvířata. Ty „kvalitnější“ konzervy  obsahují kůže, takže když tato pochoutka na talíři zchladne, lze ji úspěšně  použít jako lepidlo.

Paštiky a pomazánky  jsou nastavovány škrobem, moukou a drůbežími separáty.

 P r o š l é    maso   ze  supermarketů je očišťováno octovou vodou, nakládáno do marinád a podáváno jako specialita k letnímu grilování.

 Různé saláty  jsou zakonzervovány tak, aby vydržely, ale skutečnou majonézu viděly leda tak z rychlíku.

Dorty a dezerty   jsou vyráběny z náhražek, stejně jako různé oplatky  a tyčinky.

Sirupy  nejsou vyráběny z ovoce, ale jedná se o vodu z cukrem, ve které je ovocná příchuť.

Z českého piva  se povětšinou staly „europatoky“ univerzální chuti vyrobené v systému CKT/HGB, který „přeskakuje“ klasické zrání a dokvašování v ležáckém sudu. Univerzální jsou následky požití těchto chemikálií – rektální zvracení čili průjem.  Skalní pivaři dnes přecházejí na 11° pivo, které má aspoň trochu úroveň dřívější  desítky.

Některá  šumivá vína  se nedělají tradičním zráním, ale vyrábí se jako sifón. Víno, které má úroveň vín krabicových, se nasytí CO2 a prodává se v  regále jako „šampáňo.“ Vzadu na vinětě se lidé s dobrým zrakem mohou dočíst, že se jedná o perlivé víno.“ A dalo by se pokračovat.

Pokud si někdo myslí, že když si koupí dražší výrobek, či dokonce výrobek značkový, že je zaručena vyšší kvalita, je na omylu. I značkové výrobky, prodávané v rámci celé Evropy, jsou v Česku vyráběné z náhražkových surovin.

 Zmrzlina MAGNUM, která stojí stejně v Česku i Španělsku, se v EU vyrábí z  mléka, v Česku z levnějších rostlinných tuků.Takových a různých dalších šmejdů žereme stále více a více, ale nezoufejme, bude hůř – podíl výrobků se stále vyšším obsahem náhražek bude růst.

Takové chuťovky, jako např. „dietní“ drůbeží hamburgry, které se skládají  z poloviny z  drůbežího separátu a z druhé poloviny z vepřových kůží, jsou jen začátkem  dalších inovací. Složení výrobků, které se uvádí  na jejich obalech, bude psáno  stále menšími a menšími písmeny, aby si ho už nemohli  přečíst  ani ti, co mají  zrak v pořádku.

Čekají nás doby, kdy budeme doslova „jíst“ takové potraviny,  jaké známe z francouzského filmu Křidýlko nebo stehýnko, přičemž autoři se budou  inspirovat českým filmem Návštěvníci“, kteří jedli amarouny.

 Zatím jíme potraviny, které vypadají jako tradiční,ovšem jejich náplň je „božská“ – jen Bůh ví, co v tom je !!!

Samozřejmě, že se dají koupit i dobré potraviny. Párky, které obsahují maso, jogurty bez želatin a škrobů, křupavé rohlíky, co vydrží do příštího dne, kečupy z rajčat apod.  Je to však luxus !!!

 

Ano, to co bylo za socialismu standardem a normou – je dnes luxusem.

 Stát bohužel dělá v dnešní době na lidech určitou formu podvodu, týkající se jejich spotřebního koše, potažmo životní úrovně.  U potravin se sice vychází z jejich hmotnosti, nikoliv však kvality.

V Německu si takový bordel výrobci dělat nedovolí. I levné výrobky tam mají svoji úroveň, např.nejlevnější špekáček za 1,45 euro obsahuje 70% masa, v Česku  za stejnou cenu koupíte „špekáček,“ který obsahuje pouze 27% masa.

Česko se v  posledních letech stalo  popelnicí či odpadkovým košem Evropy.

JUDr. Jaroslav Janeček

 advokát, rozhodce při Hospodářské a Agrární komoře ČR

správce konkurzní podstaty  u Obchodního oddělení Městského soudu v Praze

člen Syndikátu novinářů

This entry was posted in výživa, zdravotnictví and tagged . Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *